plemena koníčku
Anglický plnokrevník
Název plemene: Anglický plnokrevník – A1/1
Původ: Velká Británie
Typ: plnokrevník
KVH: 155 - 168 cm
Barvy: bělouš, hnědák, ryzák,
Historie
A1/1 byli vyšlechtěni speciálně pro dostihový sport na počátku 17. století. Vznik tohoto plemene se přičítá třem koním: první byl Byerley Turk, pravděpodobně achal-teke. Jeho syn Jig a vnuk Herod jsou zakladateli skvělé linie dostihových koní. Druhým koněm byl Darley Arabian a byl pravděpodobně nejvýznamnější pro vznik A1/1. Dal několik prvotřídních koní, zakladatelů linií. Třetí byl Godolphin Barb. Pocházející pravděpodobně z Maroka. Tak vznikly tři nejvýznamější linie v chovu anglického plnokrevníka.
Povaha
Povaha těchto koní je obtížná, lekavá s nepřiměřenými reakcemi. Rádi a rychle běhají, ale neradi se zastavují. Jsou nervózní a svéhlaví. Potřebují zkušené jezdce, kteří je dokáží zvládnout. Pro dostihy je tato povaha nepostradatelná.
Konstituce
Hlava je jemná s rovným profilem, krk je elegantně ohnutý. Lopatky jsou šikmé, hřbet krátký a pevný. Záď je mírně skloněná a svalnatá. Končetiny jsou pevné, bez rousů, klouby silné. Zadní končetiny jsou dlouhé, osvalené, hlezna silná. Přední jsou jemnější, klouby ploché. Stavba těla je atletická, uzpůsobená rychlému běhu.
Srst má hedvábný lesk. Barvy mohou být bílá, hnědá, ryzá, černá, vzácně palomino.
V kohoutku dorůstá výšky 155 až 168 cm.
Využití
Původní využití je pro dostihový sport, pro který se A1/1 chovají dodnes. Dále jsou ale také díky své bojovnosti skvělí pro soutěže v military, osvědčili se při parkúrovém skákání a na honech. Také se podílí na zušlechťování ostatních plemen. Jeho krev mají mimo jiné i čeští teplokrevníci a koně Kinských.
Falabella
je nejmenší koňské plemeno. Podle stavby kostry nejde o ponyho, ale o koně. Dlouho se ze statku Recredo de Roca (kde asi byly falabelly vyšlechtěny) vyvážely pouze klisny a valachové. Tohle plemeno vzniklo skřížením shetlandského poníka s velmi malým hřebcem anglického plnokrevníka.
Grošák
Kůň, který má po těle kroužky tmavých chlupů na šedém podkladu, s věkem mizí. Může se také označit jako síťovaný bělouš. Je to vlastně varianta vybělujícího bělouše.
Koně se zbarvením zlata jsou v podstatě nejčastějším zbarvením většiny plemen teplokrevníků a plnokrevníků.
RYZÁK, NEBO HNĚDÁK
Mnoho lidí si může na první pohled splést některý odstín hnědáka s ryzákem. Ale vždy platí zlaté pravidlo. Hnědák má černou hřívu, ocas a nohy, zatímco ryzák nikoli. U ryzáka naleznete různé zbarvení hřívy od světlé až po velmi tmavou ale nikdy není černá, stejně jako nohy.
MNOHO ODSTÍNŮ
Ryzák má červenou srst v mnoha odstínech. Nejobvyklejší je ryzák někdy označovaný jako pravý. Světlý ryzák má nejsvětlejší srst. Tmavý ryzák se může vyskytovat v mnoha tmavých odstínech a často má světleji zbarvenou hřívu. A nejtmavší je černý ryzák.
PLEMENA RYZÁKŮ
Ryzáci se vyskytují skoro u všech plemen, kde je dovolena většina barev. Například u andaluských koní nebyli donedávna zapisováni do plemenné knihy, protože podle tradice byli považováni za zlé a necharakterní.A existují výhradně ryzá plemena : frederiksborgský kůň, anglický suffolk punch a oblíbený hafling, který je vždy ryzák se světlou hřívou.
Na bílých koní jezdili králové a mnoho dětí sní o krásných bělouších s dlouhou hřívou.
BĚLOUŠ
Bělouši se rodí tmaví (to znamená v jakékoli základní barvě) a poté v průběhu života postupně vybělují. V případě, že se hříbě již bílé narodí, se může jednat o skvrnitého bělouše neboli hermelína bez tmavých teček, albína či velmi světlého žluťáka - někdy nazývaného pseudoalbín. Všechny tyto formy bílých koní nejsou bělouši.
VÍCE TYPŮ BĚLOUŠŮ
Podle druhu základní barvy bělouše a rychlosti vybělování existuje množství typů běloušů, které mají hodně názvů. Někteří bělouši jsou téměř celý bílí už ve třech letech a jíní zcela nevybělí nikdy. Oblíbení jsou grošáci (viz. grošák), kteří mají po těle černé groše, tmavé nohy a ocas a hřívu. Tečkovaní bělouši jsou mušáci (černě tečkovaní) nebo pstružáci (hnědě tečkovaní). Naopak zcela vybělení bělouši se stříbrným leskem se nazývají stříbrný bělouš.
SKVRNITÝ BĚLOUŠ
Vlastním kategorií jsou skvrnití bělouši, kteří se nazývají také hermelín, tygr (převzato z němčiny) nebo appaloosa (zároveň označení pro plemeno). Jedná se o koně různě puntíkaté či skvrnité, kteří se rodí jak bez pigmentu, tak s pigmentem, a postupně vybělují. V současné době se název skvrnitý bělouš používá jen málo.
PLEMENA BĚLOUŠŮ
Je mnoho plemen, kde bělouši převládají. Například andaluský, lipický či arabský kůň. I oblíbení sportovní holštýnští koně jsou často bělouši. Také většina starokladrubských koní jsou bělouši. Ovšem plemeno, kde je v plemenném standardu napsáno pouze bělouš, je camargsky kůn.
Plemeno Albino
ALbín má kůži i kopyta bez
pigmentu, kůži má ružovou a srst bílou. Oko je červené nebo modré. Albíni se vždy rodí bílí.
Mezi širokou škálou zbarvení se s hnědákem setkáte asi nejčastěji. Ovšem není hnědák jako hnědák, existuje několik druhů.
NĚKOLIK ODSTÍNŮ
Zbarvení hnědáka se pohybuje v mnoha odstínech - světlý hnědák, hnědák, tmavý hnědák a černý hnědák. Hnědáci mají vždy černé zbarvení hřívy a ocasu a také spodních částí nohou. Srst může být někdy hnědožlutá až černá. Oči, kůže a kopyta jsou převážně tmavé - vyjma případu, kdy má kůň odznaky.
SVĚTLÝ HNĚDÁK
Převládá světlejší hnědá barva, kůň má většinou světle hnědý nos, černou srst na nohách a černá je samozřejmě i hříva a ocas. Na hřbetě může mít černý hřbetní pruh.
TMAVÝ HNĚDÁK
Toto zbarvení je charakterizováno předvším směsí černé a hnědé barvy srsti. Končetiny, hříva a ocas jsou opět černé.
ČERNÝ HNĚDÁK
Ač se tento kůň může na první pohled zdát jako vraník, přesto se jedná o černého hnědáka. Převládá černá barva s hnědým nosem, občas se vyskytují i hnědě zabarvené boky. Kolem huby a ve slabinách musí mít černý hnědák hnědou srst, jinak by to byl vraník.
PLEMENA HNĚDÁKŮ
Velká většina teplokrevných, ale i chladnokrevných plemen koní se vyskytuje v této barvě. Jasnou výjimkou může být například fríský kůň, u kteréh
o se jiná než vraná barva nepovoluje.
